NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kdybyste mi ještě před měsícem řekli, že budu nadšený z nějakého středoškolského seriálového melodramatu, tak si poklepu na čelo. Ale stalo se. „13 Reasons Why“ totiž není ani „Beverly Hills“, ani „Stmívání“. Tenhle seriál je skvěle napsaná plíživá noirová detektivka, ve které hned na začátku znáte oběť. Navíc v prostředí, na které si pamatuje asi každý. Pro někoho nejlepší léta života, pro někoho utrpení a pro většinu kombinace obého. Hormony se bouřejí, začínáte rozeznávat rozdíl mezi sexem a sektem a do toho všechno spletenice vztahů a pevně ukotvená hierarchie středoškolských šelem. V tomhle prostředí, když uděláte chybu, vás to prostě semele.
Hlavní hrdina Clay je přemýšlivý samotář a tak trochu lůzr, stojící mimo dění. Na škole se spekuluje, jestli náhodou není teplej, protože nemá holku a jemu je to vlastně jedno. Není ve sportovním týmu, nemá zazobaný rodiče ani nehraje v rockový kapele.
Děj začínáme sledovat ve chvíli, kdy škola truchlí nad sebevraždou jedné z jeho spolužaček. Možná i díky tomu se pár lidí na škole chová „divně“. Clayův svět, stojící vedle hlavního dění na škole, se změní ve chvíli, kdy na něj doma čeká dárek. Krabice od bot plná audio kazet. Krabice před ním putovala z ruky do ruky a možná to způsobuje to, že se právě pár lidí na škole chová trochu divně. Na kazetách je hlas mrtvé spolužačky.
Nečekejte ale nějakou duchařinu. Skrze kazety Clay objevuje, co se dělo a jak sebevražda souvisí s jeho osobou. Kdo kolem je do příběhu zapleten a proč. Děj má dvě linky. Před-sebevražednou a po-sebevražednou. Orientovat se v nich není těžké díky tomu, jak je scénář napsán, i díky barevnému nádechu obrazu. A pro ty barvoslepé si současný Clay přivodí zranění a má na čele znamení jak od Voldemorta. Postupně se v ději dozvídáte, co se stalo. Žádná velká překvapení nebo dějové veletoče se nekonají. A to oceňuji. Vše plyne postupně.
Seriál vlastně není nic víc, než chytře napsaná temná mozaika o vztazích na střední škole. Navíc dobře zahraný herci, kterým věříte, že na střední fakt jsou. Není černobílý, ale sytě šedý. Věci nemají pevné hrany. Děj se dávkuje po kapkách, ale v pevně stanoveném rytmu. Sem tam si kopne do toho, jak je v tomhle prostředí jednoduché zneužít sociální sítě, nebo ukáže na pokrytectví dnešní doby. Nekončí jednoznačně a mnoho otázek nechává viset ve vzduchu. Nepotřebuje vám všechno vysvětlovat. To cením. I tak je konec drtivý a to hlavně díky atmosféře, kterou si „13 Reasons Why“ buduje od počátku.
Když do Beverly Hills nabourá Donnie Darko.
8 / 10
Vydáno: 2017
USA, 12 h 3 min
Režie: Tom McCarthy, Gregg Araki, Helen Shaver, Kyle Patric… (více)
Předloha: Jay Asher (kniha)
Scénář: Brian Yorkey, Elizabeth Benjamin
Kamera: Andrij Parekh, Ivan Strasburg
Hudba: Eskmo
Hrají: Dylan Minnette, Katherine Langford, Christian Navarro, Alisha Boe, Brandon Flynn, Justin Prentice, Miles Heizer, Ross Butler, Devin Druid, Amy Hargreaves, Steven Silver, Michele Selene Ang, Kate Walsh, Brian D’Arcy James, Derek Luke, Gary Perez, Steven Wiig, Vanessa Ross, Brandon Larracuente, Lisa Anne Morrison, Michael Sadler
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.